6. kolo KP žákyň v novém roce – radost i selhání

V sobotu 6.1. se konalo další kolo krajského přeboru žákyň v Brně (v Městské hale Vodova). Do prvního zápasu jsme nastoupily s velkou bojovností a touhou vyhrát proti družstvu Břeclavi. Chtěly jsme tak obhájit naše předchozí vítězství. Už ze začátku prvního setu jsme si udělaly vcelku náskok, který jsme si udržely až dokonce. V druhém setu jsme z počátku prohrávaly, ale potom jsme se probudily a začali opět hrát svoji hru. I přes své drobné chyby a blbosti jsme to zvládly a vyhrály první zápas 2:0. Pozn. trenérky: Většina našich prvních zápasů bohužel nebývá odehrána na 100%. Nemyslím, že by to bylo nedůsledným rozcvičením či nedostatečnou připraveností. Je to zkrátka malou motivací, která většinou stoupá až s dalšími zápasy. Proč? To si sama neumím vysvětlit. Proto v tomto utkání bylo nutné zmobilizovat právě motivaci a chuť vyhrát. A to se nám povedlo. Holky nastoupily s nasazením od začátku utkání a nepolevily až dokonce. V tomto zápase bych chtěla vyzdvihnout především hru Míši Čechové, která z pozice nahrávačky velmi dobře (strategicky) rozdávala, a tak umožnila útočnicím větší bodové šance. Obecně bych chtěla pochválit holky za to, že plnily úkoly které jsme si stanovily.

Druhý zápas jsme odehrály s KP Brno. Brno mělo ze začátku velký náskok a i když jsme je začaly dohánět tak i přes naši snahu první set vyhrály. Do druhého setu jsme nastoupily s větším odhodláním vyhrát. Tentokrát se to obrátilo a vyhrávaly jsme. Později nás Brno začalo dohánět a už jsme se přetahovaly o každý bod. Díky naší snaze a bojovnosti jsme však vyhrály druhý set a nastoupily jsme do tiebreaku. Bylo to podobné jak v prvním setu. Začátek nám moc nevyšel a prohrávaly jsme. Začaly jsme je sice dohánět, ale na výhru to bohužel nestačilo. Druhý zápas jsme prohrály 1:2. Pozn. trenérky: Není to poprvé co proti hráčkám z KP, vstupujeme do utkání s výraznější bodovou ztrátou. Skoro mi to připadá jakoby měly holky strach, jakoby jméno ovlivnilo přesvědčení a touhu vyhrát. Nebo jakoby nám stačilo porazit „slabší“ soupeře (ovšem slovo slabší je z více pohledů velmi relativní, proto ty uvozovky). Až když začala hra více plynout a holky začaly stahovat body, zjistily, že i s tímto soupeřem lze hrát vyrovnaně a možná… třeba.. zvítězit. To potvrdil druhý set, kdy jsme si soupeře nenechaly utéct. Sice jsme v závěru tento duel prohrály, ale třeba tento jeden set změní vnímání a do dalších půjdou ještě s větší sebedůvěrou.

Třetí a poslední zápas jsme hrály se Sokolem Brno. První set jsme bez problémů vyhrály s velkým náskokem, protože jsme se nepodřídily jejich hře. Druhý set už dopadl hůř. Daleko hůř. Úplně jsme přestaly hrát a dělaly strašně zbytečné chyby. Podle toho to taky dopadlo. Prohrály jsme. Opět jsme nastoupily do tiebreaku. Nástup se nám sice moc nepovedl, ale vzchopily jsme se a dostaly se do vedení. Ani to nám nepomohlo a prohrály jsme. Bylo to pro nás velké zklamání a ostuda. Pozn. trenérky: Toto utkání bylo ukázkou naprostého kolektivního selhání. Jak řekla Týna. První set soupeře smetly s pár body a stejně hladký průběh se očekával i v druhém setu. Když si holky udělaly ve druhém setu bodový náskok, dostaly se na plac i hráčky, které tolik šancí nemají. V tu chvíli ale všechny hráčky jako mávnutím proutku přestaly hrát. Najednou nefungovalo nic – přihrávka, nahrávka a místo útoku jsme jen balóny odevzdávaly soupeři. Nejednalo se však jen o chyby střídajících hráček. Rozpadla se hra týmu jako celku. A i když do posledního setu se vrátila původní skupina, na první set nenavázala, dohrály ve stejně ostudném výkonu. Sokol si zasloužil vyhrát – jejich hráčky bojovali o každý míč a nevzdaly se, i když výrazně prohrávaly. Z každého bodu se radovaly.

Je pro mne naprosto nepochopitelné, že je možné takto vypnout. Tým který si dovolí takovýto výpadek, si nezaslouží druhé místo v tabulce. Doufám, že právě tento výkon bude pro holky dostatečnou motivací svou reputaci napravit.

Článek napsala Kristýna Vágnerová (blok)

Mohlo by se vám také líbit

Komentáře